Se zpožděním, ale přece!

28. listopadu 2015 v 19:54 | Enny |  Jak to šlape v Irsku II.
Ou jé, koukám, že jsem se už dlouho neozvala. Ano, pořád jsem v Irsku, pořád spokojená, ve stejné rodince a nervy ještě drží. :D Who knows na jak dlouho. :D Opravdu ráda bych psala častěji, abych pak hlavně já sama zpětně mohla číst, co jsem zažila/nezažila atd. Ale i když se pondělky táhnou, pak člověk mrkne a je najednou pátek, další týden za náma a pak mám pocit, že ani mrknout nestačím a je zase pondělí a článek nikde. :D Takže pokud se najdou nějací věrní čtenáři... omlouvám se za neaktivitu. :)

Co důležitého se událo... koncem října za mnou na 10dní do Irska dorazila Andulka!


24.10. jsem si ji jela večer vyzvednout na letiště a hurá zpět k rodince - přímo na mega oslavu narozenin mého HD. Mojita jsme sice trochu nevychytaly :D, z množství lidí a hluku jsme obě byly krapet mimo, ale byla tu! Chudák musela takovou dobu poslouchat mé ódy na tuhle malou zemičku a teď byla konečně tu. Nicméně čas je svině a v takových chvílích letí až nechutně rychle, známe to... :( Nebudu předbíhat!
Hned v neděli jsem měla s rodinkou domluvené, že můžu mít auto celý den, takže jsme jely nabrat Barču a hurá do Wicklow Mountains a do Glendalough. Tam já taky ještě nebyla, nové místo tedy i pro mě! Počasí bylo pravé irské a střídal se déšť s obdobím sucha :D.








Domů jsme dojely večer a pomalu se psychicky začaly připravovat na následující 4 dny, kdy mí host rodiče odjížděli na narozeninovou dovču do Portugalska a my tak měly děti samy - MEGA poklona And, že souhlasila a šla do toho se mnou! :-*
Popravdě, pondělí se táhlo jak smrad a myslely jsme, že nikdy neskončí. :D Úterý a středu měly holky horse camp, a v úterý si je brala na noc babi a zůstal nám jen prďola, to bylo bájo. :D Udělaly jsme si pizzu, já vyžehlila, plánovaly jsme, co si pustíme za seriály, no... a místo toho jsme šly spát. :D
Ve středu byla Andul moc hodná a dětičky nafotila a zabavili jsme se tím nakonec všichni - skákali jsme na trampolíně, houpačky, běhání po zahradě... a holky nakonec skákaly v kalužích. Hahah, domů přišly durch promočené, ale happy a hlavně unavené. :D A pak už byl čtvrtek a my mohly s And začít odpočítávat poslední hodiny do příjezdu rodičů. Barča se navíc stavila a přivezla na ochutnání bábovku, kterou napekla i na náš blížící se roadtrip po Irsku. Odbila třetí, rodičovstvo dojelo a my se šly připravit na odjezd!
4 dny na samotce za náma, 4 dny na irských cestách před náma! :D
Stihly jsme toho fakt hodně, hlavně díky tomu, že Barča mohla vzít 'její' auto a my se tak nemusely spoléhat na nikoho jiného, zastavit si, kde jsme chtěly...
Kam vedly naše kroky? Bydlím kousek od Enfield, což byl tedy bod A. :)
Enfield > Galway > Cliffs of Moher > Dingle Peninsula > Killarney > Ring of Kerry > Cork > Enfield.
No najely jsme skoro 1200km, klobouk dolů Barče, že tak dlouhé řízení zvládla a bezpečně nás dopravila zpět!
Zážitků máme spoustu, ať už z hostelů nebo cesty samotné. Na jedné pláži nám skoro uplavaly boty a úplně nám uplaval Albert. :( Můj věrný tučňák spolucestovatel, kterého jsem dostala právě od Andy. No je nám z toho smutno do teď. Zažila jsem jeden z nejkrásnějších západů slunce na místě, které samo o sobě bere dech.
A o to víc jsem vděčná, že tam Andy byla taky, a že jsem měla možnost jí část téhle země opravdu ukázat a ne jen o tom tlachat. :)

Bylo to boží.

Asi musí být každému jasné, že jsme si přály, aby se zastavil čas nebo odsunul odlet etc, ale není všem dnům konec a Kerry nikam neuteče! :D V pokoji jsem se po návratu z letiště cítila fakt divně - bylo v něm ticho a prázdno...
Aleee! Už to nebude dlouho a na letadlo sednu já a na pár dní zavítám na rodnou hroudu.

A v úterý jsem tu byla 3 měsíce! Čtvrt roku. Masakr.

A pro teď se rozloučím, až budu mít zmenšené všechny fotky z roadtripu, přidám samostatný článek. ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.